Zákon schválnosti

O zákonu schválnosti byly popsány tuny papíru a vytvořeny nejšílenější teorie o jeho funkci. Všechna ta slova a myšlenky se dají shrnout do jedné jediné věty: Cokoli se může pokazit, to se pokazí.

Ano, zní to trochu pesimisticky, ale je to prostě tak.

Samozřejmě, že optimisté vidí i ve špatných událostech něco dobrého. Dívají se na následky působení zákona schválnosti, nebo je právě prožívají, a říkají si: „Dneska už mě nic horšího nepotká.“

Netuší však, že na ně za rohem číhá zloděj.

Ale zpět k zákonu schválnosti. Podle mě by se o něm mělo učit už na základní škole, stejně jako se vyučují fyzikální zákony a další důležité poučky. Zákon schválnosti tyto zákony a poučky do určité míry doplňuje.

Víme například, že podle zákona gravitace je těleso přitahováno zemskou gravitační silou. Jenže jen zákon schválnosti nám řekne, že to přitahované těleso v lepším případě skončí přímo na naší noze, v tom horším na naší hlavě.

Výsledek je stejný- bolest. Někdy větší, někdy menší.

Zákon schválnosti je nedílnou součástí našich životů snad od počátku lidstva. Považuji za docela dobře možné, že zákon schválnosti v podstatě odstartoval evoluci člověčího rodu.

Jen si to představme. Rodinka našich praprapraprapředků, co se silně podobala opicím, si vylezla na nějakou pohodlnou větev. Než si stačili vybrat parazity z kožichu, větev se jako na potvoru zlomila. Vyšplhali tedy na jinou, ale ta se docela určitě polámala taky. Takhle to šlo dokud na tom stromě nezůstala ani miniaturní větvička. V tom momentě si naši chlupatí předkové uvědomili, že mají prostě den blbec. A aby toho nebylo málo, rozpršelo se. Na další lezení po výškách nemohli ani pomyslet, jelikož je bolelo celé tělo, obzvlášť pak sedací část. Naši prapraprapraprarodiče se shodli, že jsou i mnohem horší věci a zůstali na zemi. Aby nezmokli ještě víc, našli si nějakou jeskyni nebo opuštěný brloh, kde přečkali tu nepohodu.

Pravda, tohle všechno je jen má představa, ale klidně se to tak mohlo stát. Nebyl u toho nikdo, kdo by nám dnes mohl říct, jak celý ten proces vývoje lidí vlastně začal.

Zákon schválnosti má zhusta neblahé následky. Někdy jsou to důsledky více nepříjemné, jindy zase méně, ale vždycky je v tom určitá míra nepříjemnosti.

Když si na sebe ráno oblékneme jakékoli nové světlé oblečení, můžeme si vsadit na to, že do cíle své cesty dorazíme mokří a celí špinaví.

Jak je to možné? Zde je odpověď: Přišel déšť, který meteorologové předpovídali až na pozítří a my jsme si jako z udělání nevzali deštník ani pláštěnku. Obojí jinak míváme při sobě. Auto, jímž jsme hodlali jet vypovědělo službu a tudíž musíme dobíhat na autobus či jiný prostředek hromadné dopravy. Naše snažení je však beznadějné, neboť včera se změnil jízdní řád a my jsme o tom nevěděli.

Čekáme proto na zastávce na další spoj. Najednou přijde některý náš známý, příbuzný nebo kamarád se svým obrovským psím parťákem. Tento hafan nás samozřejmě přímo zbožňuje. Ukáže nám to tím, že se svýma zablácenými packami opře o naše tělo a olíže nám ruku či obličej.

Jakmile tento rituál skončí, zdobí naše světlé ošacení několik více či méně vkusně rozmístěných otisků psích tlapek a několik elegantních cákanců od toho, jak se onen pes otřepal. V tu chvíli jsme ještě schopni brát věc z té lepší stránky a v případě dotazů vydávat vzorek za designovou novinku.

Jen co pán či paní se psem odejde, projede kolem zastávky náklaďák a rozstříkne svými koly louži ohavně blátivé vody tak dovedně, že jsme od hlavy až k patě od marastu.

Díky takovému navrstvení jednotlivých následků zákona schválnosti člověk na důležité schůzce vypadá jak Jožin z bažin, kterého ještě navíc protáhli kanálem.

I když se snažíme připravit se i na nemožné, na zákon schválnosti jsme krátcí. To už je povaha nečekaných zvratů, proto jsou vlastně nečekané.

A přesně o tom život bývá.

Nezapomínejme ani na to, že život sám často vyvažuje špatné a nepříjemné následky zákona schválnosti událostmi mnohem lepšími a příjemnější. Například: Pokud se odvážíme pomoci někomu, kdo je postižen zlými následky zákona schválnosti, ačkoli jimi třeba trpíme i my sami, může se stát, že získáme dobrého přítele anebo rovnou životního partnera.

Láska a přátelství stejně jako zákon schválnosti jsou obrovskou náhodou a mnohdy nás překvapí, když to nejméně čekáme.

Drazí přátelé a čtenáři, přeji vám všem, abyste měli dost optimismu a při nepříjemných následcích schválnosti si udrželi veselou náladu a zdravý rozum.

Každý déšť jednou přestane a vykoukne duha.